Náladová

21. ledna 2019 v 15:33 | Jo |  Poezie (sbírky)
Sedíme v parku
na lavičce
a já miluji když
mě jen tak
políbíš.

- Spadané listy
 

Lex Soukup

17. ledna 2019 v 10:37 | Jo |  Úvahy, zamyšlení
Jen velmi krátce a nezaujatě bych chtěl rozebrat středeční oznámení Jaromíra Soukupa, že chce vstoupit do české politiky. Mnozí se tomu smějí, jiní ho podporují, nicméně bych rád prošel důsledky tohoto rozhodnutí více objektivně.
Pokud se Soukup do politiky skutečně dostane, bude se potýkat s problémem, který tu byl už s Babišem a který vyústil v tzv. Lex Babiš - zákon o vlastnění médií. Nejsem zrovna právník, ale pokud i Babiš má problém s tím, že může mít vliv na "svá" média, i když jsou ve svěřeneckých fondech, Soukup bude muset učinit nejméně podobné kroky.
Pokud se však vzdá vlastnictví TV Barrandov a dalších podniků své mediální skupiny, těžko bude moct moderovat TV pořady. Maximálně by si mohl zařídit to, že se bude každý čtvrtek vysílat týden s Jaromírem Soukupem, kde bude JS hodnotit dění v politice za posledních sedm dní, nicméně moderátorem by už měl být někdo jiný než on sám.
Další problém přichází s nevyvážeností obsahu na TV Barrandov. Tento problém řeší Rada televizního a rozhlasového vysílání, takže ho můžu brát za reálný. Soukupův zásadní problém je, že nedává ve vysílacím čase stejný prostor "oběma stranám" sporu, což je jeden ze základních žurnalistických prohřešků s tím, že televize má být objektivní a obsahovat vyvážené zpravodajství.
Momentální nevyváženost je nakloněná určitým směrem či chtete-li určitému proudu v politice a je velmi pravděpodobné, že Soukupova nová politická strana zaujme velmi podobné postavení. V praxi to může znamenat dvě věci. Jednak se tyto politické partaje budou přetahovat o podobné voliče a jednak se ze současných politických přátel mohou stát političtí nepřátelé a bude jistě zajímavé sledovat, jestli se to projeví i ve vyznění pořadů na Soukupově televizi.

Miss Jaromíra Soukupa

15. ledna 2019 v 21:40 | Jo |  Úvahy, zamyšlení
"Teď už jsem viděl vše." Přemýšlím, co bych musel vidět, abych tato slova pronesl. Myslím, že jsem na to přišel - chtěl bych vidět pořad Miss Jaromíra Soukupa.
Proč? Za prvé mě zajímá technická stránka provedení. Nedokážu si úplně představit, jak by mohl Jaromír Soukup plnit zároveň role dvanácti "krásných" modelek, čtyř "kvalifikovaných" porotců a jednoho "aspoň trošku kvalitního" moderátora.
Za druhé. Zajímalo by mě, který z oněch dvanácti JS by to vyhrál.
Za třetí. Zajímalo by mě, jestli by si JS udělal pořádná fejková prsa.
Za čtvrté. Zajímalo by mě, jestli jeho postava přitáhne spíše pohledy žen, mužů, metrosexuálů nebo úchylů zavřených v nápravných cetrech.
Za páté. Zajímalo by mě, jestli se na to někdo bude dívat.
Za šesté. Zajímalo by mě, jaké ohlasy to bude mít v zahraničí a jak moc velkou ostudu si naše republika udělá.
Za sedmé. Zajímalo by mě, jestli bude v publiku (nebo mezi soutěžícími, či v čestné porotě) i náš prezident.
Za osmé. Zajímalo by mě, která ze soutěžící bude ta pravá pro Jirku Ovčáčka.
Za deváté. Zajímalo by mě, jestli se to nezačne vysílat každý týden.
Za desáté. Zajímalo by mě, co na vítězku řekne sám JS.

Má zvědavost ale bude ukojena asi celkem brzy, už ve středu v 20:05 chce JS oznámit zásadní životní rozhodnutí. Tak kdo si se mnou vsadí na tento nový pořad?

EDIT středa 16. 1. 20:06 - co bych teď dal za Miss Jaromíra Soukupa...
 


Při měsíčním svitu

11. ledna 2019 v 21:09 | Jo |  Poezie (sbírky)
Usmíváš se
a za měsíčního svitu
bys i sen
proměnila
v realitu.
- Spadané listy

Vegetarián z Vodňan - IV

18. listopadu 2018 v 22:42 | Jo |  Úvahy, zamyšlení
Pokud mám já nebo jiný vegetarián z Vodňan morální krizi, o které jsem se již zmiňoval dříve, nechodím pro rozumy jen k lidové tvořivosti, ale někdy zabloudím i k moderní hudbě.
Ta mě často inspiruje a dá mi nějakou naději. Nebo mi aspoň pomůže zformulovat slova. Za následující řádky tedy vděčím svému Šatníku.

Pravdou se šetří
páč kdo šetří má za tři:
za bratra partnerky a dvě děti.
Pravdou se šetří
jako i s penězi
ať je vezmeš
kde je vezmeš.
Tak je ber tam
nebo je ber tu
vždyť pravda je
v Agr... …estivitě s jakou se snažíte přesvědčit okolí, že tu pravdu skutečně máte.

Vegetarián z Vodňan - III

17. listopadu 2018 v 12:17 | Jo |  Úvahy, zamyšlení
I já - ostatně jako každý vegetarián z Vodňan - mám velmi rád takový ten český, trošku černý a trošku cynický humor, který však musí být aspoň trošku na úrovni a ne "hospodský".
Takového dobrého humoru bych však těžko pohledal, takže vyzobávám ty trošky, které se v éteru objeví. Ještě raději mám humorné reality-show.
Ty dnešní ale stojí za starou bačkoru. Jsou postavené jen na tom, že v nich někoho uráží. Rasistické, sexistické fóry a podobně. Čistý humor už se skoro nevidí. A to přesto, že ho snad každý Čech neskutečně ocení.
I proto jsem byl jak v Jiříkově vidění, když jsem si včera pustil v hlavním vysílacím čase televizi a bylo to tam! Pořádná reality show, jak má být. Se zápletkou, humorem, žádný sex, urážení jen nutné minimum. Zkrátka skvělý pořad.
Radost mě přešla až v momentě, kdy jsem zjistil, že se dívám na zprávy.

Vegetarián z Vodňan - II

17. listopadu 2018 v 9:16 | Jo |  Úvahy, zamyšlení
Musím se přiznat, že i jako běžně hodnotově vyrovnaný vegetarián z Vodňan mám nyní morální krizi. Normálně se na všem špatném snažím najít něco pozitivního, ale v současnosti mi to moc nejde.
Běžně - když se něco příliš komplikuje, snažím se přejít aspoň k humoru, zasmát se tomu a jít dál. Normálně to zabírá.
Pokud se topím v moři či ve studně lží jako teď, snažím se najít aspoň jedno zrnko pravdy, od kterého bych se mohl odrazit. Jenže se obávám, že v tomto případě ho sezobla nějaká slepice z drůbežárny za rohem.

Vegetarián z Vodňan - I

16. listopadu 2018 v 22:30 | Jo |  Úvahy, zamyšlení
Jako správný vegetarián z Vodňan si často pokládám otázku, co je ještě lež a co je spíše "komplikované k vysvětlení" a může to být v divokých případech i pravda.
V takových případech se často obracím k lidové slovesnosti. Třeba známé rčení "Lže, jako když tiskne" se mi může hodit "do krámu".
Stačí pouze troška představivosti a troška logiky. Ten, kdo nejvíce lže, ten i nejvíce tiskne, to dá rozum. A kdo u nás tiskne nejvíce? Noviny? Časopisy? Dokonce i knížky?

Bůh či Ďábel?

8. září 2017 v 23:53 | Jo |  Poezie (sbírky)
Voníš jako staré dny
a noc se skloubí se snem
ty pod světlem lucerny
jsi Bohem či Ďáblem?

Chodíš po špičkách
po srdcích těl
až se víří prach
jsi Čert či Anděl?

Schováváš se mezi hromy
a blesky líbáš zem
ať se před tebou lidi kloní
jsi Dobrem či jsi Zlem?

Proseb na tisíc
pro jedno tvé obejmutí
už jdu ti vstříc
ať jsi Životem nebo Smrtí!

Slzy

11. července 2017 v 23:10 | Jo |  Poezie (sbírky)
Oči z kamene
a tvář jako tvrz
trápilo ji
jestli vůbec má
dostatek slz.


Sny

26. dubna 2017 v 20:08 | Jo |  Všichni míříme ke hvězdám
Možná si dnes splníš sny
a snad úplně každý
možná dnes míříš do výšin
a snad až mezi hvězdy
možná víš že tam dojdeš
a snad to víš od boha
jenže to nejde
páč je zatažená
obloha.

O lásce

21. března 2017 v 21:31 | Jo |  Poezie (sbírky)
Vzpomínáš?
Kam sahá ti paměť až
rány zabolí
a jizvy na duši
ti sluší.

Vzpomínáš?
Na ty časy
povrchní krásy
ačkoli
svět byl náš
sakra - odoláš?

Zapomnělas?
Už to je nějaký čas...
Možná to nebyl ideál
nic není dokonalé
a vše má své "ale".

Pamatuješ ještě?
No tak...

Kapky peří
a snítka deště.
Jeden z nás snad věřil
že jen odejdem opodál
a pak...

Bez rýmů

31. ledna 2017 v 23:52 | Jo |  Všichni míříme ke hvězdám
Z pírek složená
a křehká jak noc;
ona
v bílém:

Jakoby poprvé
a
jakoby posté
dveře kostela
a přicházejí
první…

Byl den
a
byla noc
byl to sen i bdění
však nic krásnějšího

Podívala se na mě;
nesměle;
doufala
že v kostele budou
na špičkách
tančit…

Přemýšlela
jestli jsem
jejím osudem
jestli vše bylo
předem dáno
a potom řekla

Slzy jí kanuly
od lící
otočila se
a hodila

Jakoby na moment
a
jakoby navždy
podívala se na nebe
a uzřela…

Cvak

15. srpna 2016 v 23:17 | El |  Úvahy, zamyšlení
Je lákavé pohrávat si s myšlenkou, že bychom strávili den v těle někoho jiného. Touha objevit něco nového v mysli dalšího člověka, něco, co nejde vyjádřit slovy. Je to jakýsi druh pochopení, kterého nejsme jako lidská rasa schopni, pokud spolu komunikujeme jenom slovy. Protože ta jsou příliš lživá a úzkoprsá.

Ale co když to jde nějak obejít? Co když existuje recept na to, jak se stát někým jiným? Třeba na pár dní, třebas na pár okamžiků. Proniknout do jeho mysli, do jeho pocitů a celkově těla? Návod je vlastně jednoduchý. Člověk se skládá ze svých názorů, z nichž pramení myšlenky, které vytvářejí další názory. Začarovaný kruh. Pro jeho změnu je nutné jej přerušit. A člověk je bytost hodnotící. A tak nastávají situace, kdy lidé hodnotí a tvoří názor, aniž by měli s danou věcí vlastní zkušenosti.

Cvak.

Přepnout alespoň na jeden den knoflík ve své hlavě. Na jeden den se stát nezávazným pozorovatelem, který zkouší. Bez názorů. Ty se vytvoří později. A mnohdy budou odlišné od těch, které se v mysli uhnízdily na začátku.

Na ten jeden den se stát jiným člověkem.

Ale bez toho tlačítka to nejde. Vidíte ho? Máte ho tam, až hodně vzadu, nejspíše ve tmě a pod hromadou smetí. Je to tlačítko, kterým se zapíná otevřená mysl. To prastaré a zakrnělé oko.

Cvak.

Další články


Kam dál