Březen 2015

Dopis pro Něj

31. března 2015 v 22:11 | El |  Próza
Můj Drahý,

pamatuješ na den, kdy jsi mi řekl, že celý život chceš prožít na obloze? Brázdit ji napříč mraky a nad hlavou mít všechna moře a města? Že se chceš stát pirátem plujícím mezi blesky? Nechat své srdce zmrznout na kousek vřelého ledu kvůli nelítostným větrům ze severu?

Pamatuješ na to, jak ses tenkrát zadíval vzhůru a řekl: 'Co když my jsme ty mouchy na stropě? Co když nebe je tady a tam nahoře celý svět?' A chtěl ses tam dostat. Na svém hvězdném korábu brázdit inkoustové moře s třpytivými rybkami.

Vzpomínáš, jak jsi každé ráno chtěl skákat do tyrkysu a večer se koupat v černé modři? Pozorovat dalekohledem tu samotu, kterou obloha přetéká? Koupat se v jejím vodopádu? A přece pod dohledem tisíců stříbrných očí…

Tvé sny jsou nádherné a pohádkové. Díky tvému vyprávění jsem přesně tam, kde ty. Stačí mi zavřít oči. Miluji to, zbožňuji to a chci jen říct: i já, Brute… tvé touhy jsou nyní mými. Nenávratně.

S nekonečnou láskou,

Tulačka po hvězdách…

Večerní

22. března 2015 v 22:05 | Jo |  PNaZ
střílny večerní rosy
všemocné šumy klidných lesů
pronikají do lásky a kvítí
slunce ne a měsíc svítí.

a mé sny splynou s tvými vlasy
ve struhách a potůčcích
odplují do večerní říše
pokorně a tiše.

do přítmí večerních lamp
a ticha zimní bouře
mé představy do nahoty svleče
jen teplý večer.